Poznávací zájezd Velká Británie
V týdnu od 7. do 11. dubna 2014 se žáci naší školy zúčastnili poznávacího zájezdu do Velké Británie. Za dozoru angličtinářů p.uč. Lucie Machové a p. uč. Pavla Hrubého se vydali do západní Evropy a její metropole Londýna. Je pravdou, že pondělí 7. dubna nemohli někteří z nás dospat. Blížil se velký den – cesta více než 1000 km dlouhá a s ní očekávaný zahraniční zájezd! S jeho průběhem se můžete všichni podrobněji seznámit na následujících řádcích.
Pondělí 7. dubna
Přímo ke škole pro nás přijíždí zájezdový autobus, do kterého se napakujeme i se zavazadly, pohodlně se usazujeme a míříme směr Praha, kde k nám přistupují žáci střední školy Trivis. Poté nám už nic nebrání v cestě na západ. V autobuse testujeme sedačky, světla, klimatizaci, (někteří i toaletu) a další vymoženosti tak, až je plně ovládáme. Pilně pojídáme z domácích zásob a je veselo. V podvečer přejíždíme hranice s Německem a přes noc se po čtení knížek a sledování filmů pomalu dostáváme ke spánku. V noci se spouští silný déšť, který nás budí ze snění. Střecha autobusu odolává, jedeme dál.
Úterý 8. dubna
Velmi brzy ráno se po téměř nezpozorovaném projetí Belgií a Francií ocitáme v přístavním městě Calais, odkud nás v 5 hodin převáží trajekt přes kanál La Manche. Déšť sice ustal, ale zato vítr nabral síly vichřice. Při vstupu na trajekt to zažíváme opravdu citelně. Loď se kymácí a pětimetrové vlny nám lehce roztancovávají naše žaludky. Někomu více, někomu méně, ale vítězíme, nezvracíme. Jsme však v údivu z toho, co vše lze na trajekt vůbec umístit. Kromě očekávaných a běžných odpočívadel a toalet je zde spousta restaurací, luxusních barů, heren a obchodů – zkrátka malé luxusní plovoucí městečko. Plavba trvá přes hodinu a zpestříme si ji pobytem na horní palubě, odkud nás zahání stále sílící vítr. Někteří dospáváme na gaučích a v okolí barů. Po opuštění trajektu pokračujeme směrem Londýn. Budí nás hlas průvodce, který kolem půl osmé oznamuje příjezd do anglické metropole. Téměř všichni pobalujeme do batohů nutné věci, opouštíme autobus a vstupujeme na britskou půdu, konkrétně v městské části Greenwich. Po odjetí autobusu však zjišťujeme, že ne všichni se na celodenní putování Londýnem připravili podle pokynů. Někteří si „zapomněli“ převléct pohodlné noční tepláky, jiní pro změnu vyrazili ven při teplotě kolem zhruba 3 0C ještě v lehkém přezutí do autobusu a navíc ještě naboso, další se „spletl“ a vzal si místo kalhot kraťasy... Česká grupa jak má být☺ Ale nakonec v různých oblecích vyrážíme, zima nás nezastaví. Spatřujeme z kopce celé panorama Londýna, začínají cvakat první spouště foťáků a užíváme si současného stání přímo na nultém poledníku, který Greenwichí prochází a rozděluje Zemi na východní a západní polokouli. Procházíme krásně udržovaným, čistým zeleným parkem dolů k řece Temži, cestou se stavujeme v pekařstvích a snídáme. Následně vstupujeme na řece Temži na loď, která nás odváží směrem do centra Londýna, části zvané díky mnoha mrakodrapům City. Procházíme kolem těchto stometrových staveb, oslňuje nás také jeden ze symbolů Londýna – světoznámý most Tower Bridge spolu s blízkou starodávnou pevností Tower, kde jsou uloženy britské korunovační klenoty. Kupujeme první suvenýry, fotíme si Gherkin (mrakodrap ve tvaru okurky), prohlížíme si přístaviště a nakukujeme příležitostně do mnoha obchůdků kolem. Míříme kolem velkolepé St. Paul´s Cathedral přes Millenium Bridge do proslulé galerie moderního umění Tate, kde se procházíme mezi stovkami obrazů od různých umělců. V nohou máme dobrých 10 km a tak se po celodenním putování městem rádi setkáváme s naším autobusem, který nás odváží do čtvrti Mitchham, kde na nás čekají hostitelské rodiny. Na tamním parkovišti se kolem 19,30 rozdělujeme do skupin, popřejeme si hodně štěstí, vezmeme si telefonní kontakty v případě problémů a Britové si nás vzápětí rozvážejí auty do svých domovů. Tam se ubytováváme, seznamujeme, povídáme (anglicky) a dostáváme večeři. Pak už přichází na řadu spánek – další den bude náročný, čeká nás Oxford.
Středa 9. dubna
Na osmou hodinu ranní se opět sjíždíme u autobusu, všichni jsou v pořádku, nevolali a přežili ☺ Vyrážíme na dvouhodinovou jízdu do míst, kde se nachází nejstarší britská univerzita – Oxford. Místo je to krásné, vyzařuje z něho neopakovatelná atmosféra a dávná historie. Procházíme se úzkými uličkami a opět průběžně nakupujeme – někdo jídlo, jiní upomínkové předměty. Po rozchodu se vydáváme zpět k autobusu, počasí nám přeje, je slunečno, příjemně, pondělní déšť už je minulostí. Je tepleji a všichni, poučeni včerejším dnem, už jsou pečlivě nastrojeni ve vhodném oblečení. Autobus nás z Oxfordu odváží do našeho druhého cíle – filmových studií Warner Bros. na okraji Londýna, kde se natáčely díly proslulé filmové ságy o Harry Potterovi. Někteří z nás jsou z tohoto zážitku nervózní už měsíc před odjezdem, na jiné nervozita přichází vzápětí, při pohledu na obří plakáty jednotlivých postav, vystavené ve vstupní hale. Vcházíme dovnitř a zjišťujeme, že v místech, na která máme zhruba tři hodiny času, by se bez potíží dal strávit celý den. Kromě stovek originálních předmětů, kostýmů a dokonce i staveb si zájemci vyzkoušeli létání na koštěti, převlečení do potterovského pláště, nahlédli přímo do výroby masek, prošli se originálními uličkami a komnatami z filmů a samozřejmě fotili a fotili. Nejpilnější fotograf zmáčkl spoušť svého přístroje více než 500x krát - a to si ještě zoufal, že plánoval fotek jednou tolik. Holt proti gustu ... Harry Potter se prostě povedl. Navečer odjíždíme opět do hostitelských rodin.
Čtvrtek 10. dubna
Ve čtvrtek ráno brzy balíme, loučíme se s hostitelskými rodinami, projedeme se s jejich řidiči naposledy po silnici vlevo a víme, že nás čeká poslední den v Londýně. Je náročný – ale krásný. Počasím i zážitky. Po překonání ranní zácpy se ocitáme v centru města, přímo před British Parliament a snad nejtypičtějším místem Londýna – slavným Big Benem. Foťáky se pálí a v modravé dáli se blyští London Eye – londýnské oko. Všichni podstupujeme podrobné prohlídky zavazadel, abychom byli na tuto prosklenou atrakci, která se pomalu otáčí až do výšky zhruba 130 m, mohli vstoupit. Výsledek prohlídek? Jedny zabavené nůžky a jako bonus jeden neodhalený nůž. Vzhůru do výšek, odkud se nám naskýtá dech beroucí pohled na celý Londýn. Foťáky, které neshořely u Big Benu, dohořívají právě zde. Nikdo nezvrací, naštěstí. Hemžíme se dalšími zážitky, tentokrát z výšek a pokračujeme ke královskému paláci – Buckingham Palace. Královna má asi jiné povinnosti než vítat u dveří školní partu z Radvanic, a tak míříme zabavit se do největšího londýnského hračkářství – Hemley´s. Jedná se o šestipatrový dům přeplněný vším možný, s čím si lze vůbec hrát. Odolejte, když všude mezi regály skotačí rozdovádění prodavači, kteří přímo před zákazníky předvádějí jednotlivé hračky. Samozřejmě hlasitě, zvesela, prostě vypilovaná obchodní strategie. Ti, co neodolali, nakupovali... Ale pospícháme – ještě nás čeká úžasné muzeum voskových figurín v Madame Tussaud´s. Zde se bavíme nad stovkami perfektně vyvedených postav v životní velikosti, namátkou Tom Cruise, Usain Bolt, Bob Marley, Barack Obama, princ Charles, George Clooney, Marilyn Monroe, One Directionm, jakýsi fotbalista Justin Bieber anebo filmový hrdina Shrek.... to však není vše, v jedné z částí muzea nasedáme do vláčku, který nás seznamuje s historií Londýna, poté přichází expozice věnovaná vrahům a temným dobám, kde se spousta z nás vyleká a strachy vykřičí na týden dopředu. Ale končíme zvesela, filmovou projekcí ve 4D, která je třešinkou na londýnském dortu. A pak už hurá na bus, který nás, notně utahané a prakticky vzápětí složené na sedačkách a spící nakládá a vyjíždí směrem na východ. Opouštíme Londýn, poté celou Velkou Británii a uzavíráme tak naše pětidenní putování západní Evropou.
A co nám toto vše přineslo?
Spoustu zážitků, zkušeností a pohledů na jinou kulturu. Seznámení se s jinou zemí a jejími tradicemi, místy a památkami. Setkáni s angličtinou v reálném světě a zjištění, že se dorozumíme, domluvíme a nejsme „mimo mísu“. Všichni také poznali, jakým způsobem žijí Britové, jejich zvyky, tradice a naučili se postarat sami o sebe. Slušná škola života. Našim žákům patří velký dík za to, že vše zvládli bez větších problému a nutno dodat, že v přímém srovnání se žáky pražské školy byli lepší, mnohem vychovanější, slušnější, prostě pohodovější. Byl to zkrátka fajnový celý týden a budeme se těšit na další poznávací zájezdy, které pro žáky ZŠ Radvanice připravíme. Pavel Hrubý
ZŠ a MŠ Radvanice
Radvanice 171
542 12 Radvanice v Čechách